Ford Mercury Cougar 1970

10. května 2008 v 22:34 | KYLE |  Cars
V rámci zvýšené produkce vytvářejí některé automobilové firmy vlastní nové značky. Takto se svého času zachoval i koncern Ford při založení značky Mercury, u níž vznikla řada zajímavých automobilů včetně sportovně laděného Fordu Mercury Cougar.
Když jako pravá puma vlétl v roce 1967 Ford Mercury Cougar na trh středních, pro Ameriku ovšem spíše "malých" vozů, mnoho šancí na úspěch se mu údajně nedávalo. Jenže se uplatnilo známé rčení "všechno je jinak" a Cougar slavil úspěch. Již první rok se totiž prodalo překvapivě téměř 150 000 vozů. Překvapivě proto, že Cougar byl vlastně jen zvětšenou vylepšenou variantou tehdejšího obrovského trháku Fordu Mustang. Přesto u zákazníků nevyzpytatelně zabral, a i když následný rok prodej poněkud klesl, pokud by Henry Ford žil, mohl by si při tomto úspěchu značky Mercury spokojeně mnout ruce.
Nechtěné dítě

Přitom kolegové z vedení, a zvláště Henryho syn Edsel, měli hodně práce, aby již stárnoucího šéfa koncem třicátých let přesvědčili o nutnosti výroby vozu střední třídy. Velké cenové propasti mezi nejlevnějším a nejdražším vozem koncernu Ford využívala totiž část konkurence, zvláště značky Dodge či Pontiac. A tak vznikl první, technicky dobře vybavený vůz Mercury. Přišla ovšem válka a v únoru 1942 vládní pověření úplného soustředění se na vojenskou výrobu. Hned po skončení války se ale vozy Mercury opět objevily na trhu, aby v téměř totožné podobě pod názvem Monterey vydržely ve výrobě několik let. V roce 1950, kdy byl vyroben miliontý automobil Mercury, zvítězil vůz této značky v závodě 500 mil Indianopolis, což se opakovalo také v roce 1957. To se již pomalu začali Američané orientovat i na menší evropská či japonská auta. Odpovědí značky Mercury byl kompaktní malý velký hit Comet. Když se v roce 1964 objevil proslulý Ford Mustang, začal Ford řešit otázku vyplnění mezery mezí ním a luxusním Thunderbirdem. Výsledkem bylo právě dvoudveřové čtyřsedadlové kupé Mercury Cougar.
Puma jak se patří
I když elegantní puma na firemním znaku vypadá poněkud líně a jakoby na čekané, samotný model Cougar po svém představení na pařížském autosalonu vpadl na trh jako divoká nespoutaná kočka. Američanům, těžko se zbavujícím obliby výkonných a dobře vypadajících automobilů, padl Cougar, s karoserií ve stylu evropských vozů a přitom příslovečné americké síly, tak říkajíc do noty. "Je to nejluxusnější sportovní vůz, jaký si můžete koupit" hlásaly motoristické časopisy a Motor Trend jej vyhlásil automobilem roku 1967. Nebylo divu. Cenově přijatelný automobil naplňoval vysoké požadavky na design, vybavení i na technickou konstrukci. Navíc, podobně jako u Fordu Mustang, seznam doplňkového vybavení, jež si zákazník mohl objednat, byl, převzato z literatury, tlustý jako katalog obchodního domu Sears. Rozhodně uspokojit většinu zákazníků mohl již základní model s vidlicovým osmiválcem objemu 4,7 litru a výkonu 228 koní (167,7 kW). Nabízeny byly ale postupně objemy 4,9 či 6,4 a dokonce 7 litrů, takže výkon se vyšplhal až na více jak dostatečných 335 koní. Nejvýkonnější model GT-E měl přitom disky z leštěné oceli, čtyři výfuky, tvrdší odpružení a udávanou maximální rychlost převyšující hranici 200 km/h. Sílu vozu krotili řidiči dvojitým systémem kapalinových brzd, buď bubnových, či na přání předních kotoučových. Stejně tak místo základní třístupňové ruční převodovky měli zákazníci možnost volby mezi ruční čtyřstupňovou či automatickou třístupňovou.
Změna tváře
Necelých pět metrů dlouhé kupé Mercury Cougar mělo velmi úhlednou a víceméně ničím neprovokující karoserii s nízko položeným těžištěm, kterou nenarušovaly žádné zbytečné a rušivé detaily. Přední maska i zadní část se zapuštěnými, stroze tvarovanými chromovanými nárazníky měly shodné svislé mřížkování, přirovnávané k holicímu strojku Remington. Při pohledu zpředu přitom jako by něco chybělo. Byly to dvojice světlometů usazené v otočné části, které se objevovaly až při jejich zapnutí. Zajímavost v podobě otočných světel ale postrádal inovovaný model. Jeho vzhled se prakticky nezměnil při pohledu z boku, zato předek dostal užší a vyšší masku chladiče, takže zbytek prostoru po stranách zabraly dvojité kruhové světlomety. V té souvislosti se změnil i přední nárazník. Na zádi vozu se pak kolmé žebrování změnilo ve vodorovné.
Pod kapotou Cougaru tlouklo i nové srdce v podobě 5,9litrového vidlicového osmiválce OHV s maximálním výkonem 260 koní. Standardně automobilka do vozu montovala přední kotoučové brzdy a také klimatizaci. Převzatý podvozek tvořila zadní tuhá náprava s půleliptickými listovými péry a přední dělená náprava s vinutými pružinami.
I tento model se prodával vcelku dobře, přestože popularity svého předchůdce nedosáhl. Nicméně, již od počátku byl Ford Mercury Cougar, mající původně uprostřed přední masky stříbrný emblém boha Merkura pro navození dojmu, že toto auto je jen pro pravé muže, natolik podařený, že se zcela logicky dočkal pocty dalších modifikací, pokračujících vlastně až do současnosti.
MotorVidlicový osmiválec OHV
Zdvihový objem (cm3)5788
Vrtání (mm)104,5
zdvih (mm)88,9
Zavěšení kol vpředudělená náprava s vinutými pružinami
Zavěšení kol vzaduzadní tuhá
Max. výkon (kW/k)l91/ 259,7
Max. rychlost (km/h)210
Zrychlení 0-96 km/h (s)7,4
Počet převodových stupňů3
Pohotovostní hmotnost (kg)1680
BrzdyKotoučové/bubnové
Spotřeba paliva (město/mimo město/kombinace) (l/100 km)15 - 20
Rozměry: délka/šířka/výška/rozvor (mm)4750/1650/2610
Autor:KYLE
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama